9.11.2012 otevřeno: 1351 x
JOSEF DIVOKA
Odešel další z „mohykánů“ (převzato z webu www.hazenazlin.cz) Vážení házenkářští příznivci, bohužel do házenkářského nebe odešel další z „mohykánů“. V sobotu 3.11.2012 zemřel Josef Divoka. Ve věku 62 let bohužel po boji podlehl těžké nemoci. Zlínská házená tak letos ztratila po Oldovi Zámorském a Zdeňkovi Vaněčkovi již dalšího bývalého hráče, trenéra, funkcionáře a příznivce.
Pepa začínal s házenou až v poměrně pozdním věku, ale velmi rychle se vypracoval díky své houževnatosti. V 17 letech byl členem dorostenecké reprezentace, následně pak i juniorské reprezentace. Na vojnu nastoupil do Dukly Hodslavice, až poté si jej do svého výběru odvelela Dukla Praha. Po vojně se vrátil do rodného Zlína a zůstal mu věrný téměř až do konce své kariéry. Byl také nejlepším střelcem nejvyšší soutěže mužů a to v sezóně 1976/1977 a 1979/1980. Byl pověstný především svými nechytatelnými podstřely: „Jak se podíval do tribuny a ihned kulatý nesmysl vypustil, by mnozí tehdejší brankáři a hráči mohli vykládat. Přesto, že všichni věděli, že po pohledu na tribunu bude následovat střelba, mnohokrát byli bezmocní. A to ještě když ve výskoku vystřelil podstřelem, tak brankář míč viděl až v síti." vzpomíná Bob Cepák, kterého Pepa spolu s bráchou přivedli do Zlína z vojny. Konec své hráčské kariéry odehrál v Holešově. Pak se zapojil do trenérské práce v tehdejším Gottwaldově a pod jeho trenérským působením prošlo mnoho zlínských hráčů (Petr Hejtmánek, Mira Mahušek, Martin Vaško, Zdeněk Luňák, David Jiroutek … a další), vedl krajské mládežnické výběry a působil i ve funkcionářské pozici ve vedení klubu. Své organizační nadšení vždy rád předvedl na každoročních Turnajích generací, kdy nejednou vymýšlel kdejakou kulišárnu, kterými byl pověstný. Vždy byl ochoten každému a kdykoliv pomoci, nepřemýšlel, co za to, a byl vynikajícím parťákem, na kterého bude vzpomínat celá plejáda spoluhráčů, svěřenců a příznivců zlínské házené.
Poslední rozloučení se uskuteční ve středu 7.11.2012 od 10 hod. v kostele sv. Filipa a Jakuba. Věnujte prosím krátkou vzpomínku na „Divočáka“, jak se mu ve Zlíně vždy přezdívalo.